Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 16.02.2015 14:19:35

Moto výlety

Rabí
Rabí   (video dole pod článkem)
 
25.4.2009
čas: 12:15 - 18:45
ujeté km: 287
trasa: Praha, Beroun, Žebrák, Hořovice, Spálené Poříčí, Lnáře, Horažďovice, Rabí, Lnáře, Březnice, Milín, Příbram, Zdice, Praha
 
Původně to měl být výlet na Lipno pořádaný firmou Suzamoto, ale cesta se téměř shodovala s tou, kterou jsem podnikl minulý rok a především bych se za světla nestihl vrátit zpět do Prahy.
Proto jsem po poledni nabral směr Beroun a kvůli úspoře času jsem to vzal rychlíkem po D5. Z dálnice jsme sjel už v Berouně a to byla chyba, jelikož následovala nekonečná jízda 50tkou po městě a různých předměstích. Ve Zdicích jsem si to tedy namířil směr Svatá po silnici č. 236 a přes Březovou se dostal k Žebráku od západu. Počasí bylo jak vymalované a aut na parkovišti pod protiležícím Točníkem bylo požehnaně. Na Žebráku, ale skoro ani noha. První oříšek je kde pod zříceninou v obci zaparkovat a jelikož místa u silnice byla obsazena, vmáčknul jsme stromka k popelnici. Snad mi to odpustí... :-)
Jakmile jsem zaparkoval a tedy nevětral, slunce mi hned dalo vědět, že to s opékáním myslí vážně. Začal jsem se hrabat po stráni vyšlapanou cestou vzhůru. A ono ouha. Vylezu k rozbořené zídce a dál to nejde. Vyfotím si alespoň Točník a mažu dolů. Tudy to teda nepůjde. Značení nulové a tak hrad obcházím a doufám, že na nějakou cestu vzhůru narazím. Dávám se po první pěšině a po několika soubojích se šípky se ocitám pod věží. Zde se ukáže, že cesta vede jěště jinudy, ale to už je teď jedno. Cílem je vyhlídková věž. Po zaplacení 20ti korunového poplatku se ještě mladíkovi vnutím s úschovou přilby v pokladně a stoupám po dřevěných schodech vzhůru. Uvnitř věže je příjemný chládek a tak se mi funí celkem příjemně. Rozhled z vyhlídky opravdu stojí za tu trochu námahy a já jsem rád za tu chvilku samoty tady v oblacích. Po několika minutách kochání se vyvstává ovšem otázka kam dál. Chvíli bloudím prstem po mapě a padá rozhodnutí - Rabí. Jen co si stihnu v mapě projít trasu začínají se od paty věže ozývat hlasy nezveden omladiny. Nejvyšší čas k ústupu a vyklizení pozic. Konec idylky a hurá na cestu!
V obci Žebrák najíždím na silnici č. 117 a přijíždím do Hořovic, Průjezd městem a k němu přiléhajícími vesnicemi je nuda na druhou, ale pak to začne. Vše je zapomenuto a mě čeká jízda krásnou krajinou podél vojenského újezdu Brdy až do Spáleného Poříčí. Hned se mi zlepšuje nálada a jsem zvědavý co přijde dál.
Ve Spáleném Poříčí odbočuji na silnici č. 177 a lahoda pokračuje! Minimální provoz, po celkem kvalitní zatáčkoidní silnici, malebnou krajinou a za krásného počasí. V některých vesnicích ovšem pozor na volně pobýhající drůbež! Jedna kachna a několik slepic si mě zvědavě prohlíželo z bezprostřední blízkosti, ale vše dobře dopadlo. A už tu máme městečko Lnáře se svým zámkem a rybníky. Nechci být zbytečně sentimentální, ale krajina je to čarokrásná. Fotím si rozkvetlé louky, klidné rybníky a taky pár spolupachatelů v jedné stopě, kteří si to taky namířili někam do dálky. Jak tak postávám na hrázi Nového rybníka, doléhá ke mně z dálky zvuk motorů vytáčených někam hodně nad 10 tisíc... Odpověď mi dá asi po půl kilometru (zřejmě) opuštěná letištní dráha. Rychlostní rekordy mě moc neberou a tak pokračuji svižně na Horažďovice. Městem projedu směrem na Klatovy a brzy uhýbám na silnici č. 169, která mě asi po pěti kilometrech přivede po majestátní trosky hradu Rabí.
Parkuju na návsi pod hradem a mám najeto 142 km. Zakupuju turistickou známku a upaluju k pokladně. Je 15:45. Otevřeno mají do 16 hod. Dobíhám poslední skupinku návštěvníků a poslouchám výklad pana průvodce. Zde bych rád odkázal milovníky historie na reportáž Dana "Dakoty", který hrad navštívil minulý rok. Zajímavá prohlídka trvala asi 45 minut a bylo se čemu divit a co fotit. Kolem 16:45 jsem u stromka a je čas na svačinku. Lahodné a suché oplatky bebe zapíjím jemně zteplalou neperlivou vodou. Patřičně "osvěžen" vyrážím na cestu zpět a Rabí nechávám za svými zády. 
Rozhoduji se objet Brdy z druhé strany a tak v Lnářích odbočuji na silnici č. 174. Opět jedna se skvělých silnic, prostá hustého provozu zato plná zatáček. Celý dvaceti kilometrový úsek je prostě skvělý! Čím více se blížím k Příbrami tím více se mne zmocňuje únava. Ač nerad nejedu domů přes Hostomice, Řevnice a Karlštejn, ale sypu si to po silnici č. 118 dál na Zdice a na dálnici. Chvilku před sedmou hodinou večerní jsem v Praze. A jedna báječná sobota plná zážitků pomalu končí.
 
Točník Žebrák  
   
   
  Lnáře 
Nový rybník   
Rabí vstup do hradu  
    
 
 
 
 
 
TOPlist