Moto výlety

 

Nostalgicky začínám tento výlet v místě, kam jsem jezdil na letní tábory. Nová Buková je zkrátka srdeční záležitost. Z pátka na sobotu přespávám na statku u kamaráda Míry pod péřovou duchnou a černočernou oblohou, kde svítí hvězdy, které ve městě neuvidíte. Byla to pohádka. A pak v sobotu ráno, po malé traktorové inspekci na pastvě, jsem vyrazil na letošní poslední výlet. :-) . Cestou k táboru a rybníku Samson se člověk ve stupačkách krapet rozhýbe a hlavně nasaje vůni orosené louky a podzimního lesa. Prostě pohádka. 

  

Pak už ale na silnici a začít ukrajovat první kilometry směrem Telč a dále Dačice. Jedu směrem na východ, takže jízda žádný med, jelikož slunce je kousek nad horizontem a svítí přímo do očí! Vjezdy a výjezdy z lesa jsou opravdová chuťovka. V Telči je gigantická uzávěra hlavní silnice, ale naštěstí směr Dačice je volný a nemusím si zajíždět. Do dačic přijíždím chvilku před devátou a parkuji před zámkem. Trochu mne znervozňuje, že v areálu nikoho nepotkávám a mé obavy potvrzuje tabulka s otevírcí dobou. První prohlídka v 10! Naštěstí od 9 je otevřeno muzeum cukru a města Dačic. Na prohlídku zámku nečekám a pokračuji na Jemnici a Dešov po silnici 408. Minimum obcí na trase, slunce už je výš a poježdění báječný. 

Zde odbočuji na silnici 411 směr Uherčice. Až po Svobodův Mlýn nová silnice, super zatáčky a absolutně bez provozu! Výlet se mi začíná líbit čím dál víc. Ovšem ihned poté co propadám motocyklové nirváně setkávám se tváří v tvář s opačným extrémem. Několik druhů asfaltových záplat se hemžilo mezi stejným počtem výtluků a merovností jimž vévodily vytlačené vzorky traktorových gum! Prostě taky pecka...pro cestovní enduro.

A už jsou tu Uherčice a státní zámek na nějž mě upozornil kamarád Míra. Tento zámek potkal podobný osud jak zámek Jezeří na Mostecku, takže jsem se těšil na prohlídku zámku a srovnání průběhu oprav s Jezeřím. Jen co se vyloupnu před zámkem, je mi jasné, že tu něco nehraje. Otevřeno mají pouze mezi červnem a srpnem. A to od 10 - 17 hod. Na řadu přichází hruška a následně i sušenky. Beru foťák a obcházím alespoň zámek, abych něco nafotil. K velikému komplexu zámku přiléhá pěkný přírodní park, kde míc více času, bych se s chutí natáhnul na příjemném poledním sluníčku. 

Číhám do své papírové navigace a koumám kudy kam. Další cíl cesty jsou Slavonice a přilehlé muzeum prvorepublikového opevnění přímo v přírodě. Po silnici 409 Jako předzvěst příštího programu lemují skoro celou cestu do Slavonic přes 70 let staré řopíky, stojící uprostřed pole jako zapomenutí strážci našich hranic. Jsou jich desítky! Ve Slavonicích mě navigují dobře viditelné velké cedule, které mne vedou kousek za město do lesa, kde parkuji na vyznačeném provizorním plácku u silnice. Fascinuje mne počet zaparkovaných aut. Na motorce jsem tu sám. Natěšený na prohlídku si prohlížím hned první bunkr umístěný přímo u silnice. U něj je veliký plakát, že dnes od 11 a pak od 14 hod bude živá ukázka německé ofenzívy proti našemu pevnostnímu obrannému systému. Ovšem věrný dnešní tradici smolaře se dívám na hodinky. Je 11:45. Těsně po a do dalšího představení neúnosně daleko!!! A proti mne se už po polní cestě z nedalekého lesíka valí skupina lidí, kteří přijeli včas a užili si jistě neopakovatelný zážitek. Když mne míjí malý chlapeček s tatínkem udiveně se na mě dívá a pak se otce zeptá: "Tatí, copak ten pán neví, že už to skončilo?" Tím mne dostal a beru vše již s humorem. Prohlížím si několik objektů až dorazím ke kompletnš zařízenému bunkru, kde se již za prohlídku platí. Ale pánové a dámy stálo to za to! Všem doporučuju 

S bundou přes rameno se vracím ke stromku a vyrážím znova na cestu. Ze Slavonic mířím na sever po silnici č. 409 do Českého Rudolce, kde se nachází kopie Hluboké v dezolátním stavu. Zámek nebo spíš co z něj zbylo je majetkem státu a jsem zvědavý jestli za takových 5 let se jeho stav změní k lepšímu. Odjíždím se smíšenými pocity a náladu mi spraví následný úsek po silnici č 164 přes Kunžak do Jindřichova Hradce. Silnice v dobrém stavu a ty zatáčkyyy! Musím říct, že s kulturní náplní jsem dnes moc nepochodil, ale volba silnic mi teda vyšla na jedničku! 

V Jindřichově Hradci tankuju a dávám si Birella se sendvičem. Okoukávají si mě místní krasavice, kterým by i po sečtení let bylo zaručeně méně než mně. Jsem polichocen a rychle beru do zaječích, než budou chtít povozit. Za pumpou odbočuji doprava na 128 a nabírám směr Deštná. Za Lodhéřovem probrzdím odbočku na hráz rybníku Horní Závětří a kochám se tímto kouskem přírody. Když budete mít chvilku, zastavte se. 

 

Pak už to následuje v rychlém sledu: Deštná, Černovice, Pacov. Za Pacovem předjíždím pomalýho Transita a říkám kurňa proč jede tak pomalu. Před ním vidím další auto. Beru i to a pak už jen zírám na Trabanta, starou Octávii, jednu Jawa se sajdou, další a další Jawičku a ještě jednu sajdu no prostě pecka!!! Tak je všechny předjedu, za první zatáčkou zastavím a všechno si to pěkně natočím a pak ten předjížděcí horůrek absolvuju ještě jednou. Ale byla to nádhera 

 

 

Pak už přichází Mladá Vožice a sranda končí ve Votici. Pak už jen nuda, nuda, šeď, šeď až do Prahy. Výlet to byl nádhernej a všem ho můžu byť třeba jen po částech doporučit. Jsem rád, že právě tato akce byla tou mou závěrečnou v této sezóně. A teď už jen servis a Stromka dát přes zimu hajat